Architekt Billy, na konečné v Litvínově, vymyslel na střeše takovýto "parčík" . Chybí ale lavičky, či případně nějaký strom, jenže ten by mohl prorůst do obchodu..:-)
Zvýšené potřeby národního hospodářství mohl hnědouhelný revír uspokojovat jenom radikální změnou způsoby těžby uhlí a využitím rozpracovaných podniků již během války. A tak se začíná výrazně měnit vzhled krajiny kolem Mostu zasahující až k úpatí Krušných hor. Celý střed okresu protkaly střídavě povrchové doly s jílovitými výsypkami, hlubinné doly postupně ustoupily povrchové těžbě opírající se o velkolomy s výkonnými velkostroji na uhlu i na skrývce.
Právě to se stalo osudným řadě hornických obcí. Mezi prvními, které již počátkem 60. let rozšířily řadu historicky zaniklých obcí, byly Ervěnice, Souš, Dolní Litvínov, Lipětín a Růžodol.
Neustálá intenzifikace rozvoje důlní a průmyslové činnosti vyvolávala další a další stavební aktivity, ale i likvidace dalších obcí včetně starého Mostu.
Průmyslová výstavba zahrnovala výstavbu elektrárenských komplexů, rekonstrukci a dostavbu chemických závodů, přestavbu stávajících hlubinných dolů a rozšiřování povrchových dolů, železniční stavby s elektrifikací, přestavbu městské dopravní štítě, nové trasy liniových staveb apod.
Bytová výstavba zahrnovala vybudování rozsáhlých satelitních sídlišť, nových školských zařízení a dalších zařízení naplňujících rostoucí požadavky občanské vybavenosti.
Postupně začala prorážet myšlenka potřeby rekultivace půdy devastované důlní činností. Nejstarší výsypky byly částečně zalesněny nebo na nich obnovena pole či založeny ovocné sady.
Na upravených svazích vybraných výsypek bylo umožněno zřídit vinice, které zde měly své místo již v historických dobách.
V 70. letech se přešlo od dílčích rekultivací k postupné rekonstrukci krajiny chápané v komplexním pojetí. Hlavně bylo usměrňováno tvarování výsypek na úložném prostoru, aby mohly být snadněji rekultivovány. Skrývání ornice, spraše a rašeliny před těžbou se stalo zásadní potřebou, protože začala být chápána jejich použitelnost při rekultivačních pracích, aby se zpětným použitím zkrátila adaptační doba výsypek.
Hektary zemědělské půdy, které byly dolům propůjčeny pro těžbu uhlí, se tak částečně vrátily do půdního fondu. Další rekultivované plochy byly zalesněny nebo přeměněny v lesoparky, některé osazeny zahrádkářskými koloniemi. Bývalý povrchový důl Benedikt plní rekreační funkci vodní plochy. Obdobně je prováděna úprava bývalého povrchového dolu Matylda s využitím jezerní plochy pro vodní sporty, které předcházela v první fázi úprava ploch pro areál mosteckého autodromu provozovaného od roku 1983. Lze předpokládat, že rekultivace dalších narušených ploch těžební činností budou nadále pokračovat, stejně tak jako obnova imisemi narušených krušnohorských porostů.
Osud Mostecka
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět