Kopisty (Kopitz)
* 1227 - + 1979
Kopisty se rozkládaly při Bílém potoce v těsném severním sousedství města Mostu. K východnímu okraji Kopist se přimykala osada Pláň, poněkud dále na východ ležely obce Pařidla a Konobrže. Na severu sousedily Kopisty s Růžodolem.
Název obce mohl označovat "ves Kopistů", tj. Kopistovy rodiny. Někdy bývá odvozován též od slova "kopisti" - nástroje na míšeni těsta či od "kopistiti se" ve významu "protivit se, vzpírat se". Jméno osady Pláň pocházelo z jejího umístění "na rovině".
Okolí Kopist bylo osídleno již v mladší době kamenné lidem kultury s vypíchanou keramikou (4900 - 4200 př. n. 1.). Z katastru Kopist pocházejí i nálezy z pozdní doby kamenné, a to kultury nálevkovitých pohárů, k. kulovitých amfor, kultury se šňůrovou keramikou a k. se zvoncovitými poháry (vše cca z let 3700 - 2000 př. n. 1.). Také z doby bronzové (2000 - 900 př. n. 1.) jsou známy doklady osídlení lidem s kulturou únětickou, mohylovou i knovízskou. Bez významu nejsou ani pozůstatky kultury laténské (mladší doba železná, 400 - 50 př. n. 1.) a nálezy z doby římské (50 př. n. 1. - 376 n. 1.).
Dějinné počátky Kopist jsou nejasné. Poprvé se sice jméno obce objevuje již k roku 1057, ovšem v insertu jednoho z dochovaných listinných fals (1218) o založení litoměřické kapituly. Další sporné zmínky o obci z počátku 13. století, které měly dokládat její vztah k oseckému klášteru, se s největší pravděpodobností týkaly stejnojmenné vsi u Pirny v Sasku. Proto z hlediska našich Kopist lze považovat za důležitou až listinu z roku 1227. V ní daroval Kopisty bezdětný Hrabišův syn Kojata zderazskému klášteru, kterému později odkázal svůj díl Kopist "s lesem a rybníkem" i jeho bratr Všebor.
V držení zderazských křížovníků setrvala převážná část vsi po celé 13. století. Po Kopistech se však v roce 1238 psal i jistý Chotěbor a v roce 1264 Dětřich. Zdá se tedy, že menší díl Kopist patřil drobné Šlechtě a několik sedláků také k mosteckému hradu.
Kopisty zůstaly majetkově rozdrobeny i v následujících dvou stoletích: v I. polovině 14. věku vlastnili část, dříve náležející klášteru, Kerunkové z Lomu, po nich v letech 1344 - 1366 klášter v Saské Kamenici a poté se rychle střídala řada majitelů. Pro díl, ve 13. století náležející drobné šlechtě a ve 14. století snad totožný se statkem zvaným Spannkopicz (v manském poměru k mosteckému hradu), platilo podobné: také zde se vystřídala řada vlastníků a mimo jiné za Václava z Mrzlic je k roku 1405 prvně zmiňována zdejší tvrz.
V letech 1439 - 1510 vlastnili část Kopist Hochhauserové, v období 1510 - 1533 Smolíkové ze Slavic a poté Sekerkové ze Sedčic. Ti svůj díl Kopist s tvrzí a dvorem prodali v roce 1543
městu Mostu (resp. špitálu sv. Ducha). Další část Kopist vlastnil již v roce 1507 Jan z Veitmile,pán na mosteckém hradu. Také tento díl během 16. století získalo město Most. Do konce 16. století tak obec měla jediného majitele, který ji navíc učinil středem svého rozsáhlého městského panství, které držel až do roku 1848.
Před rokem 1620 bylo v Kopistech 14 sedláků, 32 chalupníků, 1 zahradník a 15 bezzemků, kteří "prací rukou svých se živí." V polovině 17. století bylo zaznamenáno jen 41 hospodářství, dalších 21 bylo pustých následkem třicetileté války. V roce 1651 žilo v obci a vrchnostenském dvoře celkem 106 osob. V polovině 18. století měly Kopisty 55 hospodařících subjektů, 1 učitele a kováře, hostinec, masný krám, 2 vrchnostenské dvory, mlýn o dvou kolech a řadu rybníků v okolí.
V roce 1846 bylo v Kopistech 69 domů s 387 obyvateli, vrchnostenský pivovar, palírna, hostinec, 2 mlýny a dvůr. Pravý rozvoj obce nastal však během poslední čtvrtiny 19. století v souvislosti se vznikem řady dolů v jejím okolí: Julius II (1878), Julius III (1882), Julius IV (1891) a Habsburg (1890, od roku 1919 Minerva). V roce 1880 žily v Kopistech i s osadou Pláň 902 osoby, ale roku 1893 to byli již 2 004 obyvatelé a v roce 1900 už dokonce 4 214 osob. Největšího počtu obyvatel (5 455) dosáhly Kopisty v roce 1930. Avšak již předtím, v roce 1911, byly povýšeny na město.
Při východním okraji náměstí stávala tvrz, původně gotického založení, která byla v době husitských válek zničená a někdy před rokem 1510 obnovená. Nedaleko tvrze se nacházel kostel Božího Těla, původně gotický (farnost v Kopistech je zmiňována již v roce 1352), v 18. století zbarokizovaný a v 19. století nově upravený. Na hlavním oltáři z let 1760 - 1780 byla umístěna socha Madony z období kolem roku 1380. U kostela stála socha sv. Floriána z roku 1739 od Jana Adama Dietze, která byla přemístěna posléze do Vtelna.
Obec byla likvidována v letech 1974 - 1979 z důvodu postupu těžby Dolu Ležáky.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět