Historie Litvínovska

Kdy? To se ještě neví. Mostecká radnice teprve začala hledat odborníky na projektování. Zelení kritizují město za to, že rozvoj cyklodopravy zaspalo. V petici požadují nápravu.

Zelení pořádali v sobotu cyklojízdu Mostem. Upozorňují, že město mělo pro kolaře vytvořit lepší podmínky už dávno.

Město Most uvažuje o výstavbě tří cyklostezek. Mají vést z Mostu do Záluží, do Havraně a do Komořan. Radnice už vyhlásila veřejnou zakázku na zpracování projektové studie. Termín výstavby cyklostezek ještě není znám. Studie ukáže, kudy by měly přesně vést, kolik budou stát, kdo vlastní pozemky a jak cesty vyznačit. Jedno je už skoro jisté.

"Cyklostezky naváží na Mostecký cykloturistický okruh," řekl ekonomický náměstek primátora a cyklista Luboš Pitín. Radnice má i další požadavky.

Podle městské samosprávy cyklisté nejvíce chtějí cyklostezku propojující Most s Havraní. Důvod? Rušná automobilová doprava a nedostatečná šířka krajnice na silnici I/27. "Jízda cyklistů, obzvlášť v dopravních špičkách, je zde velmi riziková. Tato komunikace je využívána i zaměstnanci závodu Hrabák," uvádí se ve výzvě pro projektanty.

Město chce, aby cyklostezka bezpečně vyvedla cyklisty z Mostu jižním směrem nejen na Havraň, ale i na Nemilkov či Malé Březno. V plánu jsou dvě možné trasy: A a B. Áčko o délce 7,5 kilometru vede od Čepiroh podél výpadovky z Mostu směrem na Plzeň. Až před Havraní trasa odbočí na cyklostezku Podél říčky Srpiny, která dovede cyklisty do centra obce. Cyklostezka, která bude i pro chodce, by byla obousměrná, asfaltová, široká nejméně dva metry.

Má to ale háček. Kvůli odkládanému rozšiřování státní silnice I/27 a možnému obchvatu Havraně, může trvat čekání na cyklostezku podél silnice několik let. Radnice proto doporučuje udělat cyklostezku jen po Hrabák a upřednostňuje Béčko o délce 6,5 kilometrů, tedy levnější, vesnickou verzi hlavně po starých cestách.

Prosazovaná trasa B začne odbočkou z připravované cyklostezky pod hipodromem a bude pokračovat sjezdem po cestě do obce Lišnice. Z ní se pojede směrem na Koporeč a dále kolem koupaliště do centra Havraně. Odtud bude možné pokračovat na Malé Březno a do Polerad.

Trasa do Komořan povede přes Matyldu, přes silnici I/13 po lávce pro pěší, dále ulicí

Jezerní podél jezera Vrbenský až na začátek Komořan k teplárně United Energy a provozům Mostecké uhelné.

Trasa Most - Záluží se napojí na cyklostezku z chemičky do Litvínova a umožní klidnější jízdy z jednoho města do druhého. Cyklisté nejprve přejedou plánovanou lávku od úpatí Hněvína k jezeru Most, které vznikne zatopením velkolomu, dostanou se na cyklostezku Most – Mariánské Radčice a z ní odbočí na Záluží. Cyklostezka k Záluží vznikne z obslužné asfaltové komunikace vedoucí podél řeky Bíliny a bývalé trasy pasového dopravníku. To vše jsou zatím jen plány. Nabídky projektantů město přijímá do 29. října.

Cyklisté ze Strany zelených soudí, že město Most mohlo udělat něco hmatatelného pro ekologii už mnohem dříve.

"Přestože vstřícná proměna města směrem k cyklistům a chodcům nemusí být drahá, opatření podnikaná do současné doby městem Most jsou nedostatečná," uvádí Zelení ve své petici, kterou chtějí předat vedení města. Vyčítají radnici, že se město Most dosud nezapojilo do Evropského týdne mobility" (16. až 22. září) a Evropského dne bez aut (22. září). Osvětové kampaně se letos v Evropě konají už posedmé. Upozorňují obyvatele měst na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou a zároveň nabízí možnosti a výhody udržitelných druhů dopravy. Letos se kampaň zaměřila na zlepšení kvality ovzduší ve městech.

Některá česká města dokonce uzavřela ulice autům.

Zelení zahrnuli ekologickou kampaň do své volební kampaně. Vyzvou vedení města Mostu, aby do září 2009 přijalo opatření, které "učiní naše město přívětivější k chodcům a cyklistům". Naplňování výzvy chtějí Zelení kontrolovat. Požadují například vypracování dlouhodobé koncepce pro podporu pěší a cyklistické dopravy, obousměrný průjezd cyklistů ve vybraných jednosměrných ulicích a zapojení Mostu do týdne mobility a dne bez aut v příštím roce.

Podle cyklisty a spoluautora petice Dušana Bodnára podepsalo petici koncem minulého týdne už přes dvě stě lidí. Ani Bodnár není spokojen s podporou cyklistiky.

"Projel jsem si některé úseky města a, bohužel, musím konstatovat, že systém cyklostezek nebyl řešen komplexně, ale pouze účelově," sdělil. Iniciativu, která spustila výstavbu cyklostezek přesto označil za dobrý nápad, který je třeba podpořit a vyzdvihnout. "Cyklostezky máme, ale můžeme si říct, že naše cyklostezky jsou synonymem bezpečí? Kdo jiný by se měl vyjádřit k cyklostezkám než samotní cyklisté a aktivně sportující veřejnost," dodal.

Podle odborných pramenů cyklistika zaznamenává ve světě nebývalý rozmach a pozitivně ovlivňuje životní prostředí. Osvícené firmy v USA, kde bují obezita, dokonce financují budování cyklostezek ke svým sídlům, aby umožnily zaměstnancům více pohybu.